Podvod, Ptáčata, Růže z papíru, Stánky, Tulácký ráno, Zrnka, Na kameni kámen nebo třeba Hejna včel v rukou špičkových jazzmanů. Myšlenka dekonstruovat a následně nově zaranžovat téměř posvátné songy by se mohla zdát kacířskou, ovšem kvarteto Viléma Spilky se tohoto nesnadno představitelného úkolu zhostilo se ctí. „Hudba Honzy Nedvěda a Brontosaurů byla součástí mého zálesáckého dětství,“ upřesňuje kapelník. „Když se oprostíte od místy kýčovitých a někdy poněkud naivních textů, zbyde melodie, a tu Nedvěd prostě napsat umí.“ Melodie písniček zůstávají, ale kolem nich se dějí nejrůznější více či méně šokantní věci. Metrické i harmonické změny jdou ale vždy písni v ústrety, nikoliv proti ní. „Píseň musí zůstat písní. Základní sdělení Nedvědových skladbiček je navíc natolik silné, že si i o aranžmá řekly vlastně samy.“
