Po obrovském úspěchu v loňském roce se i na Slunovratu 2023 setkáme s Františkem Skálou, tentokrát s Třaskavou směsí!
Skupina nadměrně hravých umělců – František Skála, Petr Nikl, Miroslav Černý a Petr Tichý, neznámý počet nástrojů, zvířat a rostlin a smršť zamýšlivých i rozverných písní, vlastních i přejatých v podání českých výtvarníků. Někdo kdysi prohlásil „příležitost dělá Skálu“ a Petr Nedoma, ředitel galerie Rudolfinum, charakterizoval úspěšnou výstavu Františka Skály jako „třaskavou směs“. Tak vznikl název dalšího z mnoha projektů tohoto všestranného umělce.
Nejde o nic jiného, než si občas hezky a s chutí zahrát. A to, jak kousky převzaté (Presleyho, Dylana nebo Waitse), tak písně kuriozní – k pobavení společnosti, naučené od Skálova otce, které málokdo zná. Tedy neprofláklé. Pak jsou tu písně autorské, jaksi samovolně za léta nastřádané, které nikdy neměly ambici ocitnout se na CD. Nakonec se jich ale nastřádalo tolik, že jsme se ve zralém věku dočkali u Skály jeho DEBUTU.
Některé songy vznikly pod tlakem událostí k příležitostem vernisážového programu, jak ostatně vznikla i samotná skupina Finský barok (starší projekt Františka Skály), z jejíhož repertoáru některé písně pocházejí. Na rozdíl od Finského baroku, kde se hudba „rodí z napětí mezi špičkovými výtvarnými umělci“, jde ale u Třaskavé směsi o souhru a radost. Rozšířením tělesa o kontrabas ostříleného vynikajícího hráče Petra Tichého došlo k pevnému ukotvení v hloubkách, aby se pak v pravý čas mohla ozvat jako mirabelka na tortu trubka citlivého Ondřeje Černého.
Na albu DEBUT byl zvuk kapely obohacen v některých písních o plechové kytarové banjo z dílny Martina Růžičky (Sketa fotr), které se Skálou vyměnil za dílo výtvarné. Dále uslyšíme pozoun Petra Tichého nebo oblíbené gumové prasátko Petra Nikla. O dobrý zvuk,mix a mastr se postaral Petr Vavřík a Marcel Gabriel ve zlínském studiu V.